Skibobista Pavel Čiháček vybojoval na domácím svahu premiérový titul mistra světa
Deštné v Orlických horách – Co si víc přát. Získat premiérový titul mistra světa a navíc na domácí trati před svými nejbližšími. Něco podobného zažil na mistrovství světa v jízdě na skibobech PAVEL ČIHÁČEK, který k triumfu v obřím slalomu přidal stříbrnou medaili ve slalomu.
„Je to úplná bomba, nemohl jsem tomu uvěřit. Sešla se dobrá konkurence, trať byla velmi náročná. Po prvním kole jsem byl druhý, ale věděl jsem, že dokážu zajet ještě lépe. Ve druhém kole jsem jel opět to své, co jsem tady tři dny trénoval. Měl jsem štěstí, že ostatní chybovali víc než já. Držel jsem si dobře stopu, snažil jsem se nevyjet z ideální trasy a to mně nakonec přineslo titul, na který jsem čekal několik roků. Jsem rád, že to konečně dopadlo,“ zářil v cíli 24letý závodník TJ Deštné v Orlických horách.
Už závody Světového poháru v Nauders ukázaly, že máte solidní formu. Doma jste ji zúročil na jedničku.
Je to tím, že se mně výrazně zlepšily tréninkové možnosti a podmínky v Rakousku, kde pracuji. I když to byly jen volné jízdy, tak je vidět, že to bylo k něčemu dobré. Závody v Nauders byly dobrou motivací pro světový šampionát v Deštném. Vzal jsme si celý týden volno a zajel jsem si na domácí kopec do Deštného potrénovat.
Titul byl blízko i ve slalomu. Ke zlatu chyběla jedna desetina vteřiny…
Před startem slalomu jsem si moc nevěřil, protože mám raději obří slalom a Super-G. Podobně jako v sobotu jsem si jel to svoje, v mezích zdravého riskování. Byl jsem příjemně překvapený, že jsem po druhém kole druhý. Do druhého kola jsem šel s cílem útočit na druhý titul. Věděl jsem, že to nebude lehké, protože časové rozestupy byly minimální. Z prvních pěti závodníků mohl vyhrát kdokoliv. Nakonec je pro mne druhé místo maličko zklamáním, ale celkově jsem šťastný.
Před závěrečným super obřím slalomem mistrovství světa, který se pojede v rámci finále Světového poháru v rakouském Aigenu, jste si vytvořil výbornou pozici pro kombinaci.
Určitě. Už o tom pomalu začínám přemýšlet. (smích) Mám náskok pár desetin a Super-G není disciplína, ve které bych si nevěřil. Pokud bude štěstí stát při mě, tak bych v super obřím slalomu i v kombinaci na nějakou z medailí mohl dosáhnout. Určitě budu bojovat.
Poslední dvě sezony vás trápila vážná zranění, nevyhnuly se vám i těžké pády. To hodně ovlivnilo vaše sportovní plány a naděje.
Před dvěma lety jsem si při lyžování přetrhl přední křížový vaz. V létě jsem špatně došlápl a udělal jsem si to znovu, navíc s přetrženým meniskem. I letošek je ve znamení bolavé nohy, ale dá se to vydržet. Po skončení sezony mě čeká další operace.
Uplynulý rok byl rovněž ve znamení změn i ve vašem osobním životě.Vypadá to, že i tohle se projevilo pozitivně ve sportovní formě a pohodě, že?
To je pravda. Změnil jsem zaměstnání, ve kterém jsem spokojen. Neříkám, že to minulé bylo špatné, ale je vidět markantní rozdíl. Nový šéf mně vychází ohromně vstříc co se týká trénování i školy. Když se potřebuji uvolnit z práce, tak není problém. Pro sportovce je možnost tréninku to nejdůležitější. Stejně tak to je s vysokou školou v Brně. Jsem na dobré cestě ukončit bakalářské studium a uvidím, jestli budu pokračovat dál. Díky přítelkyni Carmen mám doma bezvadné zázemí, za což jsem ji hodně vděčný.
LEOŠ DRAGÚŇ - DENÍK
